neděle 16. listopadu 2008

Soirée v kuchyni



Včera jsem se účastnila odpoledního dýchánku, který se protáhl až do pozdních večerních hodin. Když mě bývalá kolegyně, která s přítelem akci pořádala, zvala, navnadila mě mimo jiné tím, že se bude podávat jehněčí. Neprozřetelně jsem slíbila, že pomůžu s vařením. A jak to dopadlo? Téměř celé odpoledne a večer jsem strávila u sporáku a děsně mě to bavilo! Po druhé hodině odpolední jsem se coby první host dostavila na místo, z trouby už se linula vůně jehněčího.



Jehněd pocházel odkudsi z jižních Čech a byl ho pořádný kusanec. Noc strávil našpikován česnekem v olivovo-olejové lázni ve společnosti rozmarýnu, kmínu, skořice, máty, zázvoru, kardamomu a muškátového květu (recepis via paní domácí). Níže foto z průběžné kontroly.



Samotné jehněčí by pro celkový počet pozvaných lidí (mělo nás být něco přes dvacet, nakonec nás bylo 15-20 plus tři kočky a pes) samozřejmě nestačilo (chuťovky typu chipsy nebo tyčinky nepočítám). Od rána byly předpřipravené dva saláty (jeden zeleninový se sýrem, druhý pohankový).
S panem domácím jsme pak připravili velmi jednoduchý salát z červené řepy (ingredience: červená řepa, čerstvý listový špenát, sýr balkánského typu, vše smíchat dohromady, zálivku netřeba, řepa pustí šťávu).



Mezitím jsme připravovali další hlavní chod - kuřecí maso na víně. V hluboké pánvi jsme orestovali cibuli a česnek, přidali kousky kuřecího masa, následovalo zalití trochou brandy a flambování. Dále jsme přidali rajčata, houby, bylinky, okořenili. Vše jsme zalili červeným vínem a vývarem a ponechali svému osudu.



Upečené jehněčí bylo úžasně křehoučké, šťavnaté a odpadalo od kosti. Jako příloha se podávaly červené batáty (sladké brambory) opečené v troubě a zmíněné saláty.



Po jehněčím mase se jen zaprášilo, pozdě příchozí mohli leda utřít slinu. Naštěstí pro ně (i pro nás) však měli hostitelé v záloze ještě jehněčí klobásky (zakoupené ve Farahu). Klobásky jsme připravili jen tak samotné v pekáčku v troubě. Já si je dala s dalším salátem, který hostitelka operativně připravila.



Kuřecí maso na víně jsme nechali pěkně vydusit a následně podávali s rýží. Já jsem mezitím připravila jeden mezichod - pečené papriky.



Čas ubíhal a já jsem zjišťovala, že kombinace vaření, jedení a popíjení alkoholu má něco do sebe: díky téměř neustálé činnosti v kuchyni se mi dařilo udržovat se v docela střízlivém stavu. V deset večer jsem se nechala přemluvit k přípravě krémového špenátu. Pan domácí krájel cibuli a když se mi kostičky nezdály dostatečně malé, vyslechla jsem si, jak jsou české ženy "very demanding" :-)


Po jedenácté jsem si usmyslela, že udělám dýňovou polévku. De facto se mi za a) nechtělo tahat těžkou dýni domů a za b) jsem měla legitimní omluvu pro fakt, že jsem hokkaidó závislák a potřebuju další dávku dýňového krému.



Dýni jsme rozkrájeli, vyčistili a nakrájeli na malé kousky. Vyšla jsem ze základního receptu od Cuketky a přidala malou plechovku kokosového mléka. Na konec jsem přidala ještě trochu zakysané smetany. Dýňový krém byl přítomnými přejmenován na kašičku, nutno ale říct, že se všichni olizovali až za ušima. Asi mám na svědomí další potenciální závisláky...



Přípravou kašičky pro hladové strávníky mé soirée v kuchyni skončilo. Fajn odpoledne a večer s příjemnými lidmi, dobrým jídlem a pitím byl po pracovním týdnu výborný relax. J+C, díky!


10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

teda holka seš dobrá, seš lepší než já :-)

burmajones

Anonymní řekl(a)...

musím dodat, že na Tvůj špenát se vzpomínalo a jest mu postaven oltář pod srdcem nejednoho strávníka a dýňová polévka byla přivítána jásotem a potleskem :)

Cutie řekl(a)...

jk: Úplně se červenám :-) A propos, co jste jedli včera?

Anonymní řekl(a)...

to musela být žranice :D
kdyz se sejde kupa dobrych lidi, hromada dobryho jidla a litry dobryho piti, je naprosto jasne, ze takova akce ma dopredu zaruceny uspech :)
PS ta repa byla fakt uplně syrová?

Cutie řekl(a)...

Schnytlik: Žranice to byla povedená :-) Ano, řepa byla úplně syrová a byla (pro mě překvapivě) vážně dobrá!

Anonymní řekl(a)...

Krásná žranice; něco podobného jsme prožili s návštěvou minulý víkend, viď Papajo.
Oběd trval až do večera, ochutnalo se mnohé a byl to moc fajn den ;-)

Anonymní řekl(a)...

cutie,
nečervenej! láska prochází žaludkem, tak si spočítej, koho všeho máš na svědomí :)))

ad řepa
byla vařená, ale vystydlá, z předchozího večera.

co jsme jedli včera?
přijela návštěva s polívkou - čistým zeleninovým vývarem, z 10 l zredukovaným na 5, dostali jsme půlku a hnedka snědli. horká, dobrá a zahnala u některých nemilé příznaky nestřídmosti :)

následovalo rizoto (z rýže zbylé od kuřete) - cibule, zprudka osmahnout uvařenou rýži, přihodit borkolici, cuketku a pórek (aneb již nakrájenou zeleninu,kteoru jsme dostali s polévkou), přidat šafrán, citronovou trávu, zázvor a sůl a zalít trochou vody, nechat odpařit a horké podávat s balkánským sýrem.

a jestli ještě něco, vypíná mi paměť :)

to, už, pravda, bylo pět večer druhého dne a tím večírek oficiálně skončil.

neoficiálně před pár minutami, když jsem do myčky naskládala poslední nádobí :)

Anonymní řekl(a)...

ad řepa 2

vaří se vcelku, podle velikosti cca 1 hodinu ve vodě. voda se vyleje a řepa nechá vystydnout. decentně se okrájí tvrdá kůrka a vnitřek na kostičku velké dle libosti.

za to, že jsem schopná červenou řepu jíst, vděčím C. a tomuhle salátu, který je stejně jednoduchý jako vynikající.

Cutie řekl(a)...

Pro jk (a Schnytlik): Díky za opravu kiksu s řepou, ve své zmatenosti mi se mi spojily pojmy "čerstvá" a "syrová" - basník tím chtěl říci, že to nebyla kupovaná sterilovaná řepa.

Anonymní řekl(a)...

Ale syrová řepa se dá také jíst, nejlépe nastrouhaná.
Náš oblíbený salát děláme takto: vařená či pečená řepa, brambory, vinaigrette se šalotkou, česnekem, dijonskou hořčicí, vinným octem, olejem, P+S.