sobota 16. ledna 2010

Třikrát L

Prague Food Festival je ještě daleko, ale abychom se mezitím nenudili, tak nám jeho organizátoři vymysleli Grand restaurant festival.

Akce má podtitul "I obyčejný člověk může ochutnat vysokou gastronomii" a zapojilo se do ní patnáct restaurací (jen jedna z nich je mimopražská). Zajímalo mě, jak se s tím jednotlivé restaurace vypořádají: dají si záležet anebo se moc snažit nebudou, protože tomu ti "obyčejní" lidé nerozumějí, popř. nemají potenciál stát se pravidelnými návštěvníky daného podniku? Pro většinu restaurací je akce samozřejmě promo, je ovšem zajímavé sledovat, které restaurace si hlídají svůj byznys a festivalovým návštěvníkům vyhradily méně exponované časy během dne (což je na jednu stranu vcelku pochopitelné...)

Hned první festivalový den jsme si s O. dali poměrně silnou nálož v podobě dvou kompletních degustačních ochutnávek za sebou - od šesti hodin La Veranda a od desíti La Dégustation, s malým intermezzem v Lokálu :)

V La Verandě si po příchodu kontrolují rezervační kód a degustace může začít. Na rozehřátí dostáváme appetizer v podobě oliv, chleba a olivového oleje. Prvním chodem je svíčková na smetaně s karlovarským knedlíkem, přičemž tuto českou klasiku ozvláštňovalo maso v úpravě medium rare; startovním vínem byl svěží moravský veltlín (ve vinném lístku za cenu 500 Kč/lahev).

Mistrovský kousek šéfkuchaře reprezentuje jehněčí maso se zeleninou na červeném víně s parmazánovým risottem (v klasickém menu figuruje coby jehněčí "osso bucco"). Ke šťavnatému jehněčímu perfektně sedl francouzské červené (cuvée syrah a ještě něčeho), kterého nám štědře dolili i k závěrečnému chodu (dle popisu na webu GRF by mělo být součástí každé degustační ochutnávky 0,5 l vína).

Šéfkuchař Radek David pro maminčinu specialitu zvolil dušené kuřátko (zdrobnělina je na místě, jednalo se o kuře velikosti přežrané křepelky) se smetanovou houbovou omáčkou s bramborovými šiškami.

Musím říci, že La Veranda mile překvapila. Velmi slušný poměr cena výkon, příjemná obsluha, téměř bezchybný servis a pohodová atmosféra (i díky tomu, že nás nikdo nikam nehonil) - na začátek byla nasazena docela vysoká laťka.

Tři chody jdeme spláchnout pivem do Lokálu, kde je (jako vždy) natřískáno a dostáváme z první ruky informace o tom, co můžeme čekat v podniku naproti přes ulici. O. si pro jistotu dává ještě dršťkovku, aby neměl hlad ;) Jestli si někde ráda dávám pivo, tak je to jednoznačně v Lokálu.

Návštěva La Degu mi připomněla mou předloňskou návštěvu, ale hozenou do urychlovače částic a ochuzenou o původní "wow" efekt. Degustační menu (tři chody a dvě amuse-bouches plus tři vzorky vína) vč. mé návštěvy toalet (kterou jsem se snažila jim ten jejich systém trochu nabourat) jsme zvládli za hodinu a kousek.

První amuse-bouche byl úžasný tataráček v disko sušenka adjustáži.

Následoval první chod - pošírovaná pražská šunka s křenovou pěnou a opékanými brambory, kterou doprovázelo veltlínské déjà vu (zajímalo by mě, zdali jej mají ve všech festivalových restauracích). U šunky pobavily mikro křížaly.

Druhým chodem byla svíčková na smetaně - pochopitelně ve stylu místní kuchyně - brusinky byly v podobě želé, které se efektně rozpouštělo pod omáčkou (kterou ve finále bohužel trochu přebilo). Velikost festivalové porce byla oproti té klasické degustační skrouhnutá o jeden kousek masa a znatelné množství omáčky). Ke svíčkové jsme ochutnali mělnický pinot noir.

Třetí chod, spárovaný s arteviňáckým zweiglem, je jedním z místních "bestsellerů" (kterýmžto je oprávněně) - uzený hovězí jazyk s hutnou koncentrovanou omáčkou a hrachovým pyré. Pro mě osobně jednoznačný vrchol La Degu večera.

Celé menu uzavřela sladká amuse-bouche, vtipně podávaná ve skleněné piksličce s kovovým víčkem - mangové pyré s krémovým tvarohem a dehydrovanými kousky manga a čokolády.


La Dégustation je jedinečná především díky svému konceptu, který dle mého soudu mnohem lépe zafunguje při klasické návštěvě, kdy máte čas si vše dokonale vychutnat. Nepsaným vítězem pátečního večera co se celkového dojmu týče tak zůstává La Veranda. Uvidíme, jaké zážitky přinesou návštěvy dalších restaurací.

A co vy? Chystáte se na GRF nebo si to necháte ujít a půjdete až na Prague Food Festival?

P.S. Fotografie má na svědomí můj milý :)

čtvrtek 14. ledna 2010

Novoroční

Já vím, že už se tu dlouho neobjevilo nic nového. Ne že by člověk neměl žádné příjemné gurmánské zážitky a objevy - třeba takový Lokál jsem v prvním týdnu otevření navštívila asi čtyřikrát a stal se jedním z mých oblíbených podniků; také prohloubilo se moje nadšení pro jednu restauraci, pro kterou stojí za to se vydat na kopec...

Bylo by toho jistě více, nicméně nápor práce ve finiši loňského roku, zlobící domácí internetové připojení a k tomu momentální únava způsobili, že jsem neměla chuť psát něco delšího než statusy na sociálních sítích.

Nerada slibuji něco, co nemohu splnit. Neslibuji tedy, že sem budu pilně přispívat s železnou pravidelností, ale čas od času se tu jistě něco objeví. Láska k dobrému jídlu a pití hraje v mém životě důležitou roli a byla by škoda se o její plody nepodělit (ať už ty trpčí anebo sladší...)

Přeji vám v tomto roce vše dobré, hodně zdraví, štěstí a lásky (nejen té k dobrému jídlu :) !