Tažíny

V Brně mají něco, co my v Praze nemáme - svůj vlastní bermudský (nebo brněnský?) trojúhelník. Fakt! Nenacházím totiž jiné uspokojivé vysvětlení k tomu, že mi z paměťové karty zmizelo do nenávratna dvaatřicet fotografií z tažínového kurzu. Nechejme však spekulací a pojďme si spolu udělat malou rekonstrukci celého odpoledne.

Místem činu, resp. konání Rachadova semináře byl tentokrát brněnský Klub cestovatelů; hostitelské funkce se perfektně ujal Jiří Tashi Vondráček. Celé to bylo opět outdoorové – většina dění se odehrávala na příjemné zahrádce ve vnitrobloku, zázemí restaurační kuchyně posloužilo pro některé etapy varného procesu.

Během odpoledne se hodně poslouchalo, pozorovalo a pojídalo. My účastníci jsme tentokrát téměř nic nedělali a spíš se jen dívali Rachadovi pod prsty. Mě osobně to však vzhledem k duševnímu rozpoložení spojeného s akutním projevem lenosti přesně sedlo.

Kouzlo tažínů spočívá právě v celém konceptu. Nemusíte utrácet za speciální tažínový hrnec (pravdou je, že nad tím krásným červeným, co na semináři byl, jsem před pár dny slintala na internetu) - postačí vám jakákoliv nádoba vhodná na pomalé dušení, kterou doma najdete.

Do ní naházíte příslušné ingredience, dáte na sporák nebo třeba do trouby (teplota by se měla regulovat – postupně snižovat) a můžete se jít na pár hodin věnovat něčemu jinému. Vsadím se, že vám však vůně linoucí se z tažínu nedovolí odejít nikam daleko a budete se na něj průběžně chodit nenápadně dívat, jak se mu daří.

Na semináři jsme dělali tažíny tři, resp. čtyři – tím doplňkovým byl tažín tuniský, který má s tím klasickým společný jen název – jinak je to vlastně vaječná omeleta (ta naše byla s kousky pečeného kuřete).

Každý ze tří tažínů se zabydlel v jiné nádobě: mořské potvory jsme zavřeli do remosky, hovězí tažín si bublal v červeném nováčkovi a ten jehněčí jsme napěchovali do džbánu.

A pak už jsme jen čekali, povídali si, zdlábli pár sladkých oušek a popíjeli čaj ze sušených limetek, jehož aroma někteří kvalifikovali jako vůni půdy, kde se dlouho nevětralo.

Bylo to fajn strávené odpoledne, s příjemně pozvolným průběhem. Pokud si v Klubu cestovatelů opraví ten bermudský trojúhelník a Rachad letos stihne ještě uspořádat nějaký seminář, tak přijedu i příště :-)